Pocit viny: Neviditelné břemeno, které nosíme
Všichni ho někdy zažíváme. Někdy jen letmo, jindy jako těžký balvan na hrudi. Pocit viny. Za něco, co jsme udělali – nebo neudělali. Za to, co jsme řekli, nebo naopak zamlčeli. Vina je silná emoce, která má v našem životě své místo. Může nám pomoci poučit se z chyb. Ale když je příliš silná nebo trvá příliš dlouho, začne nás paralyzovat a ničit.
V tomto článku se podíváme, odkud se pocit viny bere, jak se projevuje a co s ním můžeme dělat. Pokud i vás trápí přehnaná sebekritika, zahlcující výčitky nebo nedokážete "pustit minulost", možná nastal čas začít s tím něco dělat.
Co je pocit viny a proč vzniká?
Pocit viny je emoční reakce na situaci, ve které jsme přesvědčeni, že jsme někomu ublížili, zklamali ho nebo porušili nějakou morální zásadu. Může být:
-
oprávněný – pokud jsme skutečně někomu ublížili a máme potřebu to napravit
-
neoprávněný – pokud si připisujeme odpovědnost za věci, které jsme nemohli ovlivnit
-
přehnaný a dlouhodobý – když se z pocitu viny stane trvalý vnitřní hlas
Vina může vzniknout už v dětství – pokud jsme vyrůstali v prostředí, kde bylo časté obviňování, přísné hodnocení nebo emocionální vydírání ("kvůli tobě jsem nešťastná", "to je tvoje vina").
V dospělosti pak tento hlas přebíráme my sami a začneme se trestat i za chyby, které bychom druhým dávno odpustili.
Jak poznám, že mě pocit viny ničí?
-
neustále se vracíte k minulosti a přehráváte si "co kdyby"
-
omlouváte se i za věci, které jste nezpůsobili
-
máte problém odpustit sami sobě
-
trápí vás úzkosti, vnitřní napětí nebo psychosomatické obtíže
-
cítíte, že musíte pořád "napravovat" nebo se zavděčit druhým
-
máte nízké sebevědomí a přehnanou sebekritiku
Pocit viny často přichází ruku v ruce se pocitem hanby – tedy vnitřním přesvědčením, že "nejsem dost dobrý/á", "něco je se mnou špatně". Hanba útočí na naši identitu, zatímco vina na naše chování. Obě ale mohou být hluboce zraňující.
Jak pracovat s pocitem viny?
-
Rozlišujte mezi odpovědností a vinou
Ne všechno, co se stalo, je vaše vina. Zeptejte se: "Opravdu jsem měl/a v tu chvíli jinou možnost?" "Jednal/a jsem tehdy podle svých nejlepších možností?" -
Přijměte vlastní nedokonalost
Nikdo není bezchybný. Udělat chybu je lidské. Cesta k vnitřnímu klidu vede přes odpuštění – sobě i druhým. -
Nesnažte se všechno odčinit
Nejste zodpovědní za pocity a životy všech kolem. Můžete se omluvit, napravit, co jde – ale nemůžete žít život za druhé. -
Mluvte o tom
Sdílení viny s důvěryhodnou osobou může přinést obrovskou úlevu. Občas stačí slyšet "chápu tě" nebo "to není tvoje vina". -
Pracujte se svým vnitřním kritikem
Vina je často hlasem našeho vnitřního soudce. Místo kritiky se zkuste naučit mluvit k sobě laskavěji. Co byste řekli svému blízkému, kdyby prožíval totéž?
Kdy vyhledat pomoc?
Pokud pocity viny začnou významně zasahovat do vašeho života – narušují spánek, vztahy nebo schopnost prožívat radost – může být užitečné obrátit se na terapeuta. Terapeut vám může pomoci:
lépe porozumět, odkud vaše pocity viny pramení
-
odlišit skutečnou odpovědnost od přehnaných očekávání
-
odpustit sobě i druhým
-
objevit způsoby, jak k sobě přistupovat s větší laskavostí
Pocit viny nemusí být trvalý ani neřešitelný. Pokud vás tíží, menusíte v tom zůstávat sami. Terapie nabízí bezpečný prostor, kde lze tato témata prozkoumat a najít cestu k většímu vnitřnímu klidu.