Články

Máma je pro většinu lidí jednou z nejbližších osob. Ale co když blízkost přeroste ve vazbu, která dusí? Co když máte pocit, že váš život vlastně není jen váš? A že vaše rozhodnutí nejsou svobodná, protože jsou předem "hodnocena", "narušena" nebo "vynucena"?

V tomto článku používám zkratku LGB místo obvyklejšího LGBT (které zahrnuje i transgender), protože nechci "míchat jablka s hruškami", tedy otázky sexuální orientace s otázkami genderové identity. Toto rozlišení je důležité, protože často vede ke zmatkům, bohužel i mezi některými terapeuty.

Rodina je často to nejcennější, co máme. Zázemí, láska, bezpečí. Současně ale může být i zdrojem bolesti a napětí. Právě v rodině často vznikají nejsilnější emoce – a když se nenajde prostor pro otevřenou a respektující komunikaci, neshody se snadno změní v kolotoč opakujících se hádek.

I v dnešní době se ještě někteří lidé ostýchají jít k psychoterapeutovi. Často tento nepříjemný pocit pramení z představy, že své problémy musí zvládnout sami. A navíc mohou mít o práci terapeutů různé zkreslené představy. Tak si pojďme představit, jak to vlastně probíhá.

Menšinový stres je specifický typ chronického stresu, který zažívají jedinci patřící k menšinovým skupinám, včetně LGBT+ lidí. Tento stres vyplývá z nepřímých či přímých projevů diskriminace, předsudků a stigmatizace, kterým jsou tito lidé vystaveni. Menšinový stres může výrazně ovlivnit duševní i fyzické zdraví a celkovou kvalitu života.

Když se člověk necítí psychicky dobře, může být těžké se zorientovat v tom, na koho se obrátit. Psycholog? Psychiatr? Nebo psychoterapeut? Pojďme si v tom udělat jasno.

Psychoterapie je oblast, která se často nachází na pomezí mezi vědou a uměním. Mnoho lidí má o ní různé mylné představy, často ovlivněné populární kulturou nebo médii.